Gloom Boom and Doom Report jsem přestal odebírat, protože .... no zkrátka protože jsem se rozhodl peníze, které bych utratil za předplatné, utratit jinak. Celou zprávu sice na internetu nenajdete, nicméně různé "výcucy" ano. Nejlépe je podívat se začátkem každého měsíce na http://blackswaninsights.blogspot.com/

Krátké shrnutí pro červen, založené na uvedeném odkazu, by mohlo vypadat asi takto:

akcie:  drahé  a je zde nebezpečí korekce. 

americké vládní dluhopisy:  ne pro dlouhodobé držení, pro spekulaci mohou být zajímavé

komodity:  nekupovat, ekonomika zpomaluje

zlato:  doporučuje se akumulovat.

Předpověď trhu:  velmi  problematická  (zde nám Dr. Zkáza neříká nic nového, předpovídat trh je obtížné vždy :-). Americká centrální banka (FED) nenechá trh klesnout příliš hluboko a pokud by došlo k významnému poklesu, napraví se to vytištěním dalších papírových peněz a stimulací ekonomiky.....

Vypadá to tak, že investor si může dát nohy na stůl, otevřít láhev piva, vína, nebo něčeho jiného, počítat dividendy, přečíst knížku - samozřejmě o investování, nebo rovnou odjet do teplých krajin. Pamatujme, že investor není placen od aktivity, ale od výnosu. Výnos pak není dán investorovým očekáváním, nebo dokonce potřebou peněz, ale jen a pouze příležitostmi, které se na trhu vyskytují. No a podle mého názoru jich těď zrovna moc není. Kdo by ale přesto chtěl zkoumat trhem zavrhované a neoblíbené akcie, doporučuji zaměřit se na firmy spojené s jadernou energií, energetiku (např. E.ON, RWE), banky a pojišťovny (např. Bank of America, AIG, Banco Santander), rejdaře, nebo neoblíbené technologické firmy jako jsou Nokia a Microsoft. Pro inspiraci je možné mrknout například na stránky www.finez.cz , které obsahují pěkné analýzy jednotlivých sektorů. Držení zlata, jak doporučuje Dr. Zkáza, obecně bez ohledu na cenu, považuji za spekulativní. To ale neznamená, že na tom nemůžete vydělat.

Bez záruky :-)  Pěkný den přeje Goldstandard.

Autor: Jan Čermák, psáno pro investicniweb.cz

Pokud nakupujete akcie, vybírejte je tak, jako byste nakupovali v supermarketu. Nevybírejte svoje akcie jako sv ůj parfém. (Benjamin Graham)

Styl investování známý jako value investing je dnes populární především díky úspěchům nejznámějšího value investora, Warrena Buffetta. Přístupy označované jako value investing, v překladu hodnotové investování, byly popsány v knihách Security Analysis a Intelligent Investor, z nichž druhá kniha byla přeložena i do češtiny. Myslím si, že pro drobného investora (normálního člověka) je tento způsob investování zajímavý. Nebál bych se tvrdit, že dlouhodobě je dokonce jediný možný. Proto vítám, že mě Petr Novotný z investičního webu požádal o tento příspěvek, ve kterém se rád podělím o svoje názory.

Kdo je to vlastně value investor? Value znamená anglicky hodnota . Value investor je investor, který před tím, než něco koupí, zjišťuje hodnotu dané věci, v našem případě akcie. Hodnotu pak porovnává s cenou, za kterou se akcie nabízí. Poměr ceny a hodnoty nakonec určuje, co investor udělá nebo neudělá. Čím je větší hodnota v porovnání s cenou, tím víc chce takový investor danou akcii koupit. Na druhou stranu, pokud je celý trh významně předražen, akcie s příznivým poměrem hodnota/cena se nevyskytují a value investor prostě nic nekupuje.

 Řekli byste si, jednoduchá věc, to dělám přece taky, když kupuju novou pračku. A máte pravdu. Value investor kupuje akcie jako pračku. Od pračky očekáváte, že bude prát a nebude se kazit, možná ještě tak že nebude moc vrčet. Nic víc. Neočekáváte, že se promění v letadlo. Stejně tak value investor by neměl mít od svých akcií přehnané očekávání a měly by mu stačit pravidelné dividendy a rozumný management podniku. Po tom, co pračku koupíte, se mohou časem ceny praček na trhu snížit. Sice vás to nepotěší, ale nemusíte kvůli tomu skákat z okna, pokud je s vaší pračkou všechno v pořádku. Stejně tak i s podnikem: Pokud je všechno v pořádku, tak vás nemusí zneklidňovat, že cena akcií podniku klesla. Naopak. Pokud ještě máte peníze a jste si svým rozhodnutím jistí, můžete přikoupit.

 Můžeme jít v analogii ještě dál: pračku potřebujete, stejně tak jako investor potřebuje akcie. Nemůžete tedy příliš dlouho sedět na svých penězích a pračku vůbec nekoupit. Sedět dlouho na pytli s penězi nelze z mnoha důvodů doporučit ani investorům. Takže prostě hledáte na internetu takovou pračku, která dělá to, co vy potřebujete, a přitom není z těch nejdražších. Value investor nemusí nutně kupovat nejlevnější pračku. Value investor kupuje to, co pro sebe považuje za nejlepší z hlediska svého očekávání a poměru cena/výkon. A stejně tak je to i s akciemi.

 Value investor posuzuje každou investici v kontextu ceny. Konkrétní akcie může být tedy za cenu $10 investicí zajímavou, za cenu $15 investicí nepříliš zajímavou, a za cenu $20 už se nakupovat nehodí vůbec. Výskyt nízké ceny je u kvalitních akcií obecně řídký jev. Nemůžeme si tedy myslet, že nalezneme vhodnou akcii každý měsíc.  Právě schopnost nenakoupit předražené akcie a nechat si alespoň část peněz na pozdější, snad příznivější dobu, může rozhodovat o vašich výsledcích.

Všechny činnosti, které provádí value investor, jednoduše směřují k tomuto cíli: nekoupit akcie příliš draho . V této souvislosti je zajímavé si uvědomit, že value investor nepovažuje trh za efektivní nástroj oceňování. Kdybychom považovali trh za efektivní, nemělo by přece smysl hledat podhodnocené akcie. Ale ono to smysl má.

 Závěr: V tomto článku jsem krátce vysvětlil pojem value investing a nastínil jeho principy. Nechci zde vytvořit zdání, že value investing je něco jednoduchého. Jednoduché to samozřejmě není. Práci ani riziku se při investování nevyhneme. V některém z příštích článků si řekneme, jaká rizika na nás při aplikaci přístupu value investing číhají a jak se jim pokusit vyhnout.

 Literatura:

Benjamin Graham: Inteligentní investor, Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1792-0 (česky)

Benjamin Graham and David Dodd: Security Analysis, 6th ed., McGraw-Hill 2008, ISBN 0-07-159253-9 (anglicky)

A tady máte všechno, co mě zaujalo v posledním reportu:

1)   Je pozoruhodné, jak média, podporovaná centrální bankou USA  vytrvale omílají, že deflace je cesta do pekla zatímco inflace všechny problémy vyřeší. Tyto názory v prvé řadě tuto krizi způsobily. Jedná se o propagandistickou techniku jak ospravedlnit další „tisknutí peněz“. Za příklad špatného vlivu deflace se obecně dává Japonsko. Ve skutečnosti ale průměrná japonská domácnost funguje docela v pohodě. Prezentuje se to ale tak, jako kdyby to bylo v Japonsku jako uprostřed krize 30tých let.

2)   V budoucnosti bude obecně daleko důležitější pro investory vybrat si správný sektor, zemi a třídu aktiv, než v uplynulém období (mezi 2002 a 2007 a následně v roce 2009).

3)   Frontier markets jako příležitost pro investice? Dr. Faber doporučuje uvážit investici do vietnamských akcií a uvádí, že to je možné provést pomocí ETF Market Vectors Vietnam, který se obchoduje na americké burze. Důvodem je zajímavé ohodnocení vietnamských akcií a také spekulace, že likvidita vytvářená americkým FEDem bude proudit skrze Emerging markets do Frontier markets. Důvodem bude velký rozdíl mezi cenami všech aktiv v zemích jako je HongKong, Korea, Singapur a Taiwan na jedné straně a Kambodža, Vietnam, Laos, Barma a Mongolsko.

4)   Dalším doporučením je investice do akcií středního východu přes Market Vectors Gulf State ETF, protože tyto akcie nenásledovaly dosud zdražování aktiv od počátku roku 2009. Výkonnost těchto akcií bude samozřejmě záviset převážně na stabilitě nebo růstu cen ropy. Technicky vykazují akcie spojené s ropou možnost růstu, což by mohlo pozitivně ovlivnit i ceny amerických a kanadských akcií spojených s ropou.

5)   V tomto období jednoznačně převažuje prodej akcií insidery nad nákupem, což implikuje, že s nákupy je třeba být opatrný.

6)   Risk v japonských akciích je malý a doporučuje se postupně zvyšovat expozici. Ostatní akciové trhy by mohly korigovat, pokud by začal posilovat americký dolar.

7)   Dále se doporučuje akumulovat drahé kovy, zvláště pokud by nastala 10-20% korekce.

bez záruky. Hezký den přeje Goldstandard

 Dnes se vydáme do dávné minulosti, až do Starého Zákona. Píše se tam v knize Deuteronomium:

„Každý sedmý rok budeš promíjet dluhy. Promíjení dluhů se bude

dít takto: Každý věřitel promine svému bližnímu, co mu osobně

půjčil. Nebude to od svého bližního, totiž od svého bratra, vymáhat, neboť

je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhů. Od cizince dluh vymáhat

smíš, ale co máš u svého bratra, to mu osobně promineš.“

 Převzato z http://www.nbk.cz/preklad_bible/bible21

Co jsou to peníze? Bez dlouhého dokazování řeknu, že papírové peníze jsou dlužní úpisy. Kdo nevěří, ať tam běží. Třeba do ČNB, ať mu je vymění za něco užitečného. Nevymění. Pošlou vás na trh, tam si kupte. Peníze jsou poukázky, které fungují, když jim lidé věří.

 Pojďme dál: Co znamená, že držím peníze? Mám poukázku na zboží a služby, které ještě poskytnuty nebyly. Mám 100 korun a zemědělec pytel brambor (spíš pytlík, že ano). 100koruna je tedy poukázkou na pytel brambor, který mi má zemědělec oproti té mé 100koruně dát. Představte si, že na té stovce je napsáno: tento papír opravňuje pana Nováka k tomu, aby mu pan Sedlák vydal 10 kilo brambor. To je přece dluh pana Sedláka vůči panu Novákovi. No a takové dluhy se každých 7 let rušily. Nevíme, jak se rušily. Třeba byl na Sedláka vyhlášen bankrot, ale rušily se. Sedlák mohl například po letech neúrody zase začít od nuly znovu. Došlo k oddlužení dlužníka a věřitel v podstatě ostrouhal. Asi taky byl ten věřitel opatrnější, než někomu něco půjčil.

 A teď si projdeme, jaké dluhy jsou v dnešním světě:

1) hotovost v bance i pod polštářem

2) zaručení vkladů v bance státem

3) půjčky a hypotéky

4) dluhopisy (například povodňové)

5) pojištění všeho možného

6) starobní důchod, výsluha vojáků, hasičů atd…

7) pracovní smlouva (zajišťují přece odstupné, ne?)

8) nájemní smlouva (pokud nepronajímáte pole za půlku prasete ročně)

Určitě jsem na něco zapomněl, laskavý čtenář promine. A pak je tady řada složitějších, řekněme finančních, produktů, jako například závazek banky, že za papír zaplatí doručiteli cenu jedné unce zlata na burze v dolarech v roce 2025.

Protože se ty dluhy nerušily už hodně dlouho, lidé si neumí představit, že by se to mohlo stát. To je obecná vlastnost člověka. Věci, které se dlouho nestaly, s těmi se nepočítá. Příkladem je stoletá voda. Vesnice už sto let nebyla pod vodou, staří dědci vymřeli, a lidé vesele staví tam, kde bylo při povodni dva metry vody. Pojišťovna to v pohodě pojistí…. a zbytek znáte z televize.

Jak se dají zrušit dluhy? Představte si, že u Vás zazvoní státní úředník a předá Vám krabici plnou tisícikorun. Budete se radovat až do okamžiku, než zjistíte, že už byl i u sousedů. Za ty tisícikoruny sice nic nekoupíte, ale můžete jít a zaplatit všechny dluhy, co máte.

Pokud uvážíme, že taková věc JE TEORETICKY MOŽNÁ, je zajímavé o tom alespoň uvažovat. A možná se i trochu připravit na takovou eventualitu. Říká se jí hyperinflace. Neříkám, že nastane. Ale historie ukazuje, že nastat může. Možná by to dokonce lidem prospělo, kdo ví....

Hezký den přeje Goldstandard.

 K zadluženosti států USA se uvádí se, že občané fiskálně odpovědných států měli v posledních prezidentských volbách tendenci volit Johna McCaina, zatímco velcí rozhazovači volili Obamu. Průměrný státní dluh na jednoho občana ve dvaceti osmi „Obamových“ státech je $ 1 728, zatímco průměr ve dvaceti dvou „McCainových“ státech je $ 749.

 Je třeba si uvědomit, že v mnoha zemědělských oblastech není žádná recese. I kdyby akciový index DJIA klesnul na 1000 (dnes je zhruba 10 000) a trh s deriváty v podstatě přestal existovat, lidé, kteří pracují na své půdě v zemědělských oblastech, se to ani nedozví. Ti lidé, kteří nemají žádné dluhy na své farmě, budou žít stejně jako před tím. A možná líp, to záleží na ceně zemědělských komodit.

Až všechny monetární a fiskální zásahy západního světa selžou, bude válka. To je důvod, proč se doporučuje vlastnit nemovitosti na venkově. Ideální je farma. Takové podmínky podporují růst cen komodit

Světová ekonomika není plochá. Některé sektory si vedou hrozně, a některé prosperují (např. farmaření a těžba surovin). Stejně tak v některých sektorech je deflace a v jiných inflace. Nemá proto smysl trvat na svém názoru na inflaci nebo deflaci obecně. Pro investora je důležité se vyhnout deflačním sektorům ekonomiky a angažovat se v inflačních sektorech, tedy tam, kde ceny rostou.

Ohlášení dalších záchranných balíčků nebo jiných vládních intervencí (proti funkci volného trhu) je v následujících třech měsících velice pravděpodobné. Očekává se, že peníze potečou ze státních dluhopisů do drahých kovů a akcií. Manažeři hedgových fondů nekupují americké státní dluhopisy jako investici pro dlouhodobé držení. Kupují to, aby krátkodobě vydělali a v pravou chvíli se takových investic zbavili.

Ti, kdo předpovídají kolaps ceny zlata, nevidí situaci ve všech souvislostech. Klesající ceny zlata implikují stoupající důvěru ve vládu (zejména vládu Spojených států).

Co se týká předpovědi pro akciové trhy, předpokládá se, že akciové trhy poklesnou v v období září 2010 až listopad 2010 na hodnotu indexu S&P500 mezi 870 až 950. V tomto okamžiku budou státní dluhopisy USA na svém maximu. Z amerických a evropských akcií se doporučuje držet defenzivní tituly (food a healthcare). Dr. Faber zmiňuje, že snížil procento akcií ve svém portfoliu na méně než 20% a zvýšil podíl zlata na 15%.

Bez záruky. Hezký den přeje Goldstandard

 Je nový měsíc a s ním i nová zpráva, v originále nazvaná The Gloom, Boom & Doom Report. Jaké myšlenky mě zaujaly tentokrát?

1) Je pravda, že centrální banky pomáhaly nízkými úrokovými sazbami k zadlužení domácností. Nikdo ale nenutil střední třídu k nadměrnému utrácení. Tito lidé klidně mohli peníze spořit a ukládat na důchod, nebo si zaplatit kurz a zvýšit si kvalifikaci, nebo prostě třeba pracovat přesčas. Místo toho se váleli před televizí. Faktem zůstává, že občas přijde těžká doba. Když přijde, odpovědí není si jednoduše půjčit další peníze, aby se zvýšila spotřeba. (Půjčit si peníze na dodatečné vzdělání o dovolené je věc jiná, to je investice.) Je potřeba se k věci postavit a provést nezbytná úsporná opatření. I kdyby se tím měl snížit životní standard.

2) V letech 1960 – 1984 činil profit všech finančních institucí 12-22% celkových zisků všech podniků. V roce 2002 zisky finančního sektoru činily už 44.75% zisků všech podniků. (Poznámka autora blogu: že já se nestal bankéřem ...:-)

3) Nejpravděpodobnější vývoj akciového trhu ve Spojených státech je postupný pokles vzhledem k ceně zlata. To se děje už od roku 1999 a pokles činí víc než 70% (!!!) Co se týče dolarového ocenění akcií: Doktor Zkáza míní, že pro investora je nejlépe předpokládat, že v tomto roce akciový index S&P500 nepoklesne pod hodnotu 666, na kterou klesl v březnu 2009. Na druhou stranu, hodnota 1219, které bylo dosaženo v dubnu roku 2010, také překonána nebude. Krach na burze není v tomto okamžiku pravděpodobný, protože nálada investorů je spíše medvědí (převažuje negativní názor na akcie). Podle doktora Zkázy je pravděpodobné, že S&P500 klesne ve druhé polovině roku na hodnotu mezi 870 a 950.

4) Pokud hodnota akciového indexu S&P500 klesne z dnešní hodnoty o víc než 20%, budou uvolněny další stimulační balíčky, nejen v USA, ale všude po světě. Tyto zásahy politiků sice neoživí ekonomiku, ale zvednou hodnoty akcií. (Tím se také vysvětluje, proč není pravděpodobný pokles indexu S&P500 pod hodnotu 666.)

4) Doporučení dále zní vyhýbat se při investování těmto rizikovým sektorům: spotřební zboží dlouhodobé spotřeby, kreditní karty a supermarkety

5) Je možné, že cena zlata na burze klesen na $950 za trojskou unci. Přesto ale doktor Zkáza pokračuje v akumulování zlata.

 Bez záruky :-). Hezký den přeje Goldstandard

Jak uchovat hodnotu svých aktiv? Tuto otázku si kladou bohatí i méně bohatí dneska skoro denně. Doporučuje se pokud možno nedržet všechna aktiva v jednom státě nebo v jedné jurisdikci. Autor zmiňuje, že jako Švýcar by rozhodně nechtěl držet všechna svoje aktiva ve švýcarské jurisdikci, případně přes švýcarskou společnost. Doporučuje se diverzifikace rizika. Než se 24 hodin denně starat, jestli akcie stoupají nebo klesají o 10%, investor by měl pečlivě zvažovat geografické rozložení svých aktiv. Je zapotřebí se starat raděj dřív než později, protože v určitém okamžiku už může být příliš pozdě. Důvodem držení aktiv v různých jurisdikcích je, že pravděpodobně nepřijdete o všechno v jednom okamžiku. Vlády západního světa budou tisknout peníze a bude se zvyšovat chuť ke zdaňování bohatých lidí, nebo přímo k zabavení jejich aktiv.

Když investoři žádají doporučení na brokera nebo banku v Asii, chtějí většinou ústav s nízkými poplatky. V tomto případě se však spíš doporučuje vyšší kvalita než nižší poplatky, podobně jako se málo žádá doporučení na levného zubaře.

Dluhopisy nebo akcie? Bohatí lidé jsou většinou majitelé akcií, ať už na burze nebo přímo vlastnictvím podniku, nemovitostí a komodit (případně dolů, což je jen jiný způsob jak vlastnit komoditu). Na druhou stranu, vlastníci dluhopisů jsou ohroženi hyperinflací a neschopností dluhopisy vyplatit. To neznamená, že s dluhopisy nelze obchodovat a dokonce při takovém obchodování vydělat peníze. Řeč je o držení a dlouhodobých trendech.

Doporučuje se následující alokace aktiv: 20-30% diverzifikované portfolio akcií, 20-30% nemovitosti, 20-30% firemní dluhopisy s různou dobou splatnosti, 10-20% drahé kovy, 20-30% hotovost. Hotovost je neatraktivní, ale držení hotovosti umožňuje využít náhlých poklesů ceny v oblasti některých aktiv. (Například v zemích produkujících suroviny (Kanada, Austrálie), stejně tak jako v Číně, se očekává velmi brzo pokles cen nemovitostí.)

K nevypočitatelnosti ceny akcií se uvádí: Existují období, kdy čím jsou zprávy horší, tím víc akcie stoupají. V Thajsku byla skoro občanská válka, no a co byste řekli. Akcie vzrostly od začátku roku o 8%.....

Bez záruky. Hezký den přeje Goldstandard.

Na tomto místě budu publikovat myšlenky z anglicky psané publikace nazvané The Gloom, Boom and Doom report. Jedná se o měsíční hodnocení ekonomické a politické situace z hlediska investora. Autorem je pan Marc Faber. Z červnového čísla mě zaujal samotný název: NEVĚŘTE TĚM, KTEŘÍ MAJÍ SILNOU POTŘEBU REGULOVAT! Že by to bylo všude stejné jako u nás v české kotlině???

 A teď ty myšlenky:

1) Autor Dr. Faber v souvislosti s revolucí v Bangkoku cituje z knihy 1984 George Orwella: "... pokud je známo, ....Na světě vždycky byly tři druhy lidí: Vysocí, Střední a Nízcí. Cíle těchto tří skupin jsou nesmiřitelné. Vysocí chtějí zůstat kde jsou. Střední si chtějí vyměnit místo s vysokými. Cílem Nízkých, pokud vůbec mají jaký cíl - protože je trvalou charakteristikou Nízkých že jsou příliš semletí otročením než aby si byli souvisle vědomi čehokoliv jiného než jejich každodenního života - je opustit všechny rozdíly a vytvořit společnost rovnosti. ...... Ale jsou jen čtyři cesty jak mohou být Vysocí zbaveni vlády: Mohou být dobyti z vnějšku, nebo vládnou tak neefektivně, že někdo ovládne masy a nastane revoluce, nebo dovolí vyrůst silné a nespokojen0 Střední [třídě], a nebo Vysocí ztratí sebevědomí a vůli vládnout.  

2) Musíme si uvědomit, že pro úspěšné investování je nutné brát v úvahu i politické analýzy, které nás varují před intervencemi vlády té které země. Nechtěné důsledky vládních zásahů je velmi těžké předpovědět. Jednu věc se ale dá říct určitě: Nejistota ohledně budoucnosti způsobuje, že ochota investorů investovat je dnes extrémě nízká, což je způsobeno právě temito regulačními zásahy.

3) Odhad chování akciových trhů v následujících 6ti měsících je následující: V červnu a červenci se očekává sezonní vzestup cen akcií z minim dosažených v polovině května. Časem se také ukáže důležitost maxima dosaženého v dubnu (S&P500 = 1219). Akciový index S&P500 pravděpodobně neklesne v tomto roce pod hodnotu 900 - 950. Dno se předvídá v říjnu nebo v listopadu. Pokud k takovému poklesu dojde, je pravděpodobné, že akcie rozvíjejícich se zemí zaznamenají ještě hlubší propad než US trhy. Potom, po spuštění dalších stimulačních programů v USA, se očekává opět růst cen akcií, který ale bude selektivnější než v letech 2002 - 2007.

 bez záruky :-)

hezký den přeje Goldstandard

Právě jsem dočetl knihu Petra Schiffa, Crash Proof 2.0 , aneb jak profitovat z ekonomického kolapsu. Autor je brokerem a kandidátem na senátora ve státu Connecticut. Kniha je kritikou současné ekonomické reality v USA a zároveň poskytuje obecný návod pro jednotlivce, jak z této situace ven. Doporučuje se nákup zlata a stříbra, akcií spojených s komoditami, atd... Konkrétní akciové tituly ale uvedené nejsou (pochopitelně). V knize se objevují myšlenky rakouské ekonomické školy.

Autor zastává názor, že nejvíc bohatství dnes leží mimo tzv. západní svět. Proč? Protože se na západě už delší dobu produktivně nepracuje - není to výhodné, lidé nespoří - opět protože to není výhodné, všichni jsou zaúvěrovaní a navzájem si dluží. S těmito vzájemnými závazky, při rostoucí spotřebě a mizející produktivitě, se vytváří zdání hospodářské prosperity skrze zavádějící ekonomické ukazatele - jako napříkald HDP. To všechno v inflačním prostředí.

Schiffovi vytýkám, že z americké perspektivy hodnotí všechno v Americe jako špatné, zatímco o Evropě a Asii mluví jako o místě, kde je líp. To ale, aspoň co se týká Evropy, není tak úplně pravda, což tady všichni víme. US dolar klesne vůči EURU jen za předpokladu, že dolarů bude přibývat větší rychlostí než EUR. Zatím to tak nevypadá, a to si Schiff neuvědomuje.

Z mého pohledu nejdůležitější myšlenky jsou tyto: 1) Fyzické zlato v mém trezoru není závazkem někoho jiného. 2) Takzvané ekonomické oživení v roce 2010 je falešné. Krize byla odložena zásahy vlád. Nedostavil se očistný efekt, a proto opravdová krize přijde znovu, ve větší síle, za několik let. 3) Pokud by tiskařský stroj (narážka na keynessiánskou politiku) mohl být klíčem ke štěstí, tak nejšťastnější budou obyvatelé Zimbabwe. 4) Centrální banky nastavením nízkých úrokových sazeb nutí normální lidi spekulovat – mít úspory na účtu se nevyplatí. Protože ale normální lidé nejsou dobří spekulanti, dochází tím k přesunu bohatství směrem od střední třídy k lidem napojeným na vlády států a k ostatní, kteří v tom tzv. umí chodit.

Přeji hezký den, Goldstandard.

Zlato samo o sobě zase až tak užitečné není. Stejně tak jako plot nebo zeď kolem vašeho domu. Plot je aktivum, které nic nevytváří, ale brání ostatní vaše aktiva před zloději. Stejně tak si můžeme představit zlato. Hezky se na vás usmívá, nic nedělá. Je tady jenom jediný, ale zato podstatný přínos. Zlato je vzácná věc a jeho množství nelze zvětšit úřední vyhláškou. Jeho úkolem je bránit vaše bohatství před inflační státní politikou, tedy v podstatě bránit vás před krádeží vašeho bohatství. Pokud to někomu nestačí a chce víc, asi nemá smysl, aby nějaké zlato vlastnil. Komu to stačí, ať si takový plot postaví. Osobně si myslím, že nebude litovat. Myslím si, že je velká šance, ža cena zlata v Eurech se v průběhu příštích pěti let zdvojnásobí. Ale o tom nemusíme polemizovat. Trh nám ukáže, kdo měl pravdu.