Je nový měsíc a s ním i nová zpráva, v originále nazvaná The Gloom, Boom & Doom Report. Jaké myšlenky mě zaujaly tentokrát?

1) Je pravda, že centrální banky pomáhaly nízkými úrokovými sazbami k zadlužení domácností. Nikdo ale nenutil střední třídu k nadměrnému utrácení. Tito lidé klidně mohli peníze spořit a ukládat na důchod, nebo si zaplatit kurz a zvýšit si kvalifikaci, nebo prostě třeba pracovat přesčas. Místo toho se váleli před televizí. Faktem zůstává, že občas přijde těžká doba. Když přijde, odpovědí není si jednoduše půjčit další peníze, aby se zvýšila spotřeba. (Půjčit si peníze na dodatečné vzdělání o dovolené je věc jiná, to je investice.) Je potřeba se k věci postavit a provést nezbytná úsporná opatření. I kdyby se tím měl snížit životní standard.

2) V letech 1960 – 1984 činil profit všech finančních institucí 12-22% celkových zisků všech podniků. V roce 2002 zisky finančního sektoru činily už 44.75% zisků všech podniků. (Poznámka autora blogu: že já se nestal bankéřem ...:-)

3) Nejpravděpodobnější vývoj akciového trhu ve Spojených státech je postupný pokles vzhledem k ceně zlata. To se děje už od roku 1999 a pokles činí víc než 70% (!!!) Co se týče dolarového ocenění akcií: Doktor Zkáza míní, že pro investora je nejlépe předpokládat, že v tomto roce akciový index S&P500 nepoklesne pod hodnotu 666, na kterou klesl v březnu 2009. Na druhou stranu, hodnota 1219, které bylo dosaženo v dubnu roku 2010, také překonána nebude. Krach na burze není v tomto okamžiku pravděpodobný, protože nálada investorů je spíše medvědí (převažuje negativní názor na akcie). Podle doktora Zkázy je pravděpodobné, že S&P500 klesne ve druhé polovině roku na hodnotu mezi 870 a 950.

4) Pokud hodnota akciového indexu S&P500 klesne z dnešní hodnoty o víc než 20%, budou uvolněny další stimulační balíčky, nejen v USA, ale všude po světě. Tyto zásahy politiků sice neoživí ekonomiku, ale zvednou hodnoty akcií. (Tím se také vysvětluje, proč není pravděpodobný pokles indexu S&P500 pod hodnotu 666.)

4) Doporučení dále zní vyhýbat se při investování těmto rizikovým sektorům: spotřební zboží dlouhodobé spotřeby, kreditní karty a supermarkety

5) Je možné, že cena zlata na burze klesen na $950 za trojskou unci. Přesto ale doktor Zkáza pokračuje v akumulování zlata.

Bez záruky :-). Hezký den přeje Goldstandard

under construction

Na tomto místě budu publikovat myšlenky z anglicky psané publikace nazvané The Gloom, Boom and Doom report. Jedná se o měsíční hodnocení ekonomické a politické situace z hlediska investora. Autorem je pan Marc Faber. Z červnového čísla mě zaujal samotný název: NEVĚŘTE TĚM, KTEŘÍ MAJÍ SILNOU POTŘEBU REGULOVAT! Že by to bylo všude stejné jako u nás v české kotlině???

A teď ty myšlenky:

1) Autor Dr. Faber v souvislosti s revolucí v Bangkoku cituje z knihy 1984 George Orwella: "... pokud je známo, ....Na světě vždycky byly tři druhy lidí: Vysocí, Střední a Nízcí. Cíle těchto tří skupin jsou nesmiřitelné. Vysocí chtějí zůstat kde jsou. Střední si chtějí vyměnit místo s vysokými. Cílem Nízkých, pokud vůbec mají jaký cíl - protože je trvalou charakteristikou Nízkých že jsou příliš semletí otročením než aby si byli souvisle vědomi čehokoliv jiného než jejich každodenního života - je opustit všechny rozdíly a vytvořit společnost rovnosti. ...... Ale jsou jen čtyři cesty jak mohou být Vysocí zbaveni vlády: Mohou být dobyti z vnějšku, nebo vládnou tak neefektivně, že někdo ovládne masy a nastane revoluce, nebo dovolí vyrůst silné a nespokojen0 Střední [třídě], a nebo Vysocí ztratí sebevědomí a vůli vládnout.

2) Musíme si uvědomit, že pro úspěšné investování je nutné brát v úvahu i politické analýzy, které nás varují před intervencemi vlády té které země. Nechtěné důsledky vládních zásahů je velmi těžké předpovědět. Jednu věc se ale dá říct určitě: Nejistota ohledně budoucnosti způsobuje, že ochota investorů investovat je dnes extrémě nízká, což je způsobeno právě temito regulačními zásahy.

3) Odhad chování akciových trhů v následujících 6ti měsících je následující: V červnu a červenci se očekává sezonní vzestup cen akcií z minim dosažených v polovině května. Časem se také ukáže důležitost maxima dosaženého v dubnu (S&P500 = 1219). Akciový index S&P500 pravděpodobně neklesne v tomto roce pod hodnotu 900 - 950. Dno se předvídá v říjnu nebo v listopadu. Pokud k takovému poklesu dojde, je pravděpodobné, že akcie rozvíjejícich se zemí zaznamenají ještě hlubší propad než US trhy. Potom, po spuštění dalších stimulačních programů v USA, se očekává opět růst cen akcií, který ale bude selektivnější než v letech 2002 - 2007.

bez záruky :-)

hezký den přeje Goldstandard

Právě jsem dočetl knihu Petra Schiffa, Crash Proof 2.0 , aneb jak profitovat z ekonomického kolapsu. Autor je brokerem a kandidátem na senátora ve státu Connecticut. Kniha je kritikou současné ekonomické reality v USA a zároveň poskytuje obecný návod pro jednotlivce, jak z této situace ven. Doporučuje se nákup zlata a stříbra, akcií spojených s komoditami, atd... Konkrétní akciové tituly ale uvedené nejsou (pochopitelně). V knize se objevují myšlenky rakouské ekonomické školy.

Autor zastává názor, že nejvíc bohatství dnes leží mimo tzv. západní svět. Proč? Protože se na západě už delší dobu produktivně nepracuje - není to výhodné, lidé nespoří - opět protože to není výhodné, všichni jsou zaúvěrovaní a navzájem si dluží. S těmito vzájemnými závazky, při rostoucí spotřebě a mizející produktivitě, se vytváří zdání hospodářské prosperity skrze zavádějící ekonomické ukazatele - jako napříkald HDP. To všechno v inflačním prostředí.

Schiffovi vytýkám, že z americké perspektivy hodnotí všechno v Americe jako špatné, zatímco o Evropě a Asii mluví jako o místě, kde je líp. To ale, aspoň co se týká Evropy, není tak úplně pravda, což tady všichni víme. US dolar klesne vůči EURU jen za předpokladu, že dolarů bude přibývat větší rychlostí než EUR. Zatím to tak nevypadá, a to si Schiff neuvědomuje.

Z mého pohledu nejdůležitější myšlenky jsou tyto: 1) Fyzické zlato v mém trezoru není závazkem někoho jiného. 2) Takzvané ekonomické oživení v roce 2010 je falešné. Krize byla odložena zásahy vlád. Nedostavil se očistný efekt, a proto opravdová krize přijde znovu, ve větší síle, za několik let. 3) Pokud by tiskařský stroj (narážka na keynessiánskou politiku) mohl být klíčem ke štěstí, tak nejšťastnější budou obyvatelé Zimbabwe. 4) Centrální banky nastavením nízkých úrokových sazeb nutí normální lidi spekulovat – mít úspory na účtu se nevyplatí. Protože ale normální lidé nejsou dobří spekulanti, dochází tím k přesunu bohatství směrem od střední třídy k lidem napojeným na vlády států a k ostatní, kteří v tom tzv. umí chodit.

Přeji hezký den, Goldstandard.

Zlato samo o sobě zase až tak užitečné není. Stejně tak jako plot nebo zeď kolem vašeho domu. Plot je aktivum, které nic nevytváří, ale brání ostatní vaše aktiva před zloději. Stejně tak si můžeme představit zlato. Hezky se na vás usmívá, nic nedělá. Je tady jenom jediný, ale zato podstatný přínos. Zlato je vzácná věc a jeho množství nelze zvětšit úřední vyhláškou. Jeho úkolem je bránit vaše bohatství před inflační státní politikou, tedy v podstatě bránit vás před krádeží vašeho bohatství. Pokud to někomu nestačí a chce víc, asi nemá smysl, aby nějaké zlato vlastnil. Komu to stačí, ať si takový plot postaví. Osobně si myslím, že nebude litovat. Myslím si, že je velká šance, ža cena zlata v Eurech se v průběhu příštích pěti let zdvojnásobí. Ale o tom nemusíme polemizovat. Trh nám ukáže, kdo měl pravdu.

Peníze byly vždycky špatnou investicí, ale pořád musíte nějaké mít. (Warren Buffett)

Proč se na bankovky dávají obrázky historických osobností? Ty osobnosti, jako třeba Karel IV, mají vyvolat dojem, že peníze jsou nějak důvěryhodné. Opak je pravdou. Už dlouho nejsou peníze ničím kryté. Koruny může Česká národní banka (a jiné centrální banky zase jiné měny) tisknout v neomezeném množství.

Domnívám se, že v budoucnosti bude ČNB nucena zvýšit obrátky tiskařského stroje, ať už chce nebo nechce. Bez ohledu na to, co si myslíte Vy, nebo pánové Paroubek a Topolánek. Tisknou totiž všichni okolo, USA počínaje.

Opravdové peníze jsou ekvivalentem něčeho potřebného a vzácného, jako je napříkla půda, stroje, stavby, obilí, ropa, měď, stříbro, zlato (jen do určité míry), stříbro, uran, pivo, cukr, léky, zemní plyn. Papírové peníze takovým ekvivalentem nějak dosud byly, i když inflace si bere svoje. Jestli to tak bude i nadále, je otázka. Časem si za peníze tak jak jsou teď koupíme toho cukru, zlata, piva, obilí, atd..., míň a míň. To je jistá věc. Nikdo nemá zájem, aby to bylo naopak. Proto je potřeba mít doma nějaké peníze, ale nikoliv moc. To jsou ovšem relativní pojmy, pro každého znamená málo a moc něco jiného.

Přebytek je potřeba uložit do opravdových peněz, jako je už zmíněná půda, stříbro, zlato. Obilí, cukr a pivo není ke skladování obecně vhodné :-). Je ale možné tyto komodity koupit pomocí fondů nebo futures, případně akcií podniků nějak zapojených do procesu výroby těchto komodit.

Neříkám, že je to potřeba všechno udělat dneska. Myslím si ale, (a nejsem sám), že držení přebytku peněz a investice do instrumentů s fixním výnosem (dluhopisy), bude v horizontu pěti let ztrátové.

Investor Jim Rogers se v prosinci 2009 nechal slyšet (v interview pro CNBC), že na přednášce pro manažery v Praze provedl malý průzkum. Nechal hlasováním zjistit, kolik posluchačů že 300 přítomných někdy v životě vlastnilo investiční zlato. 76% dotázaných odpovědělo, že nikdy investiční zlato nevlastnili. Když uvážíme, že posluchači byli z vyšších příjmových kategorií, nabízí se zajímavá úvaha: Co když polovina z těch lidí, kteří nikdy zlato nevlastnili, bude najednou nějaké zlato doma chtít? A dále, když extrapolujeme, že ze všech občanu ČR pravděpodobně cca 90% nevlastní jiné zlato než ve formě šperků (neinvestiční), můžeme se možná těšit na zvýšení poptávky a růst ceny. To ale za předpokladu, že lidé prostě budou zlato kupovat a bude SE to považovat za normální. Pak nám tzv. stádový efekt bude velet: zlato SE kupuje, protože jeho cena roste každý rok. Vidíte nějakou podobnost s bublinou v internetových akciích nebo s realitním trhem 2001 - 2008?

Někteří lidé tvrdí, že ve zlatě je dnes bublina, že zlato je příliš drahé, že cena zlata není opodstatněná. Jistě mají pravdu v tom, že zlato je dražší než bylo. Bublina ale vypadá jinak. Bublina v akciích se pozná tak, že matka v domácnosti, bez potřebného vzdělání a informací, Vám na večírku řekne: "Denně obchoduji na burze a vydělám třetinu toho, co vydělá můj manžel právník za celý den v práci. Hezky se u toho pobavím a ještě vylepším rodinný rozpočet. Obchoduji s deriváty a na úvěr, protože to dělají moje kamarádky".

Dneska ale o zlatu nikdo moc nemluví. Lidé ho nevlastní. Jen obchodníci se snaží využít tzv. "vysoké" ceny. Tak bublina nevypadá. Až se budou Vaši přátelé na večírku ptát: "a ... ty ještě žádné zlato nemáš (vykulené oči)??? vždyť každý den posiluje, a nikdy nemůže klesnout....." Potom bude čas prodávat. Ale teď ještě ne. Ted ještě určitě ne.

V roce 1977 napsal Warren Buffett článek o inflaci, která se mimo jiné projevuje jako skrytá daň. Z tohoto čláku čerpám, abych osvětlil nebezpečnost inflace pro občana.

Vezměme jako předpoklad, že vláda určitého státu vytváří a řídí inflaci tím, kolik peněz "vytiskne" a dá do oběhu. To sice neodpovídá tradičnímu pojetí inflace tak jak se učí ve škole, ale ve skutečnosti je tento předpoklad pravdivý. Růst cen je až důsledkem většího množství peněz v ekonomice, nikoliv příčinou inflace. ¨

Vezměme jako příklad, že inflace je nulová a já si koupím 1. ledna 2009 státní dluhopis o nominální hodnotě 10 000 korun, který vynáší 5% ročně a je splatný za jeden rok. Podobnost s dluhopisy pana Kalouska je čistě náhodná. Daň z příjmu (tedy z kapitálového výnosu) je 100% (čtete dobře - sto procent.) Kolik mi tedy zbyde? Z výnosu dluhopisu samozřejmě nic. Stát mi každý rok výnos ve výši 500 korun sebere. Jen jistina zůstává v původní výši, protože inflace je nulová, takže za svých 10 000 kč si koupím pořád stejně i 1. ledna 2010.

Vezměme druhý příklad. Dluhopis je sice osvobozen od daně z příjmu, ale inflace je 5%. Jakou kupní sílu budu mít 1.ledna 2010? Kupní síla jistiny se sníží z 10 000 korun na 9 500 korun (v cenách roku 2009). Přibude mi 500 korun jako výnos z dluhopisu. Moje kupní síla se tedy zase nezmění, bude v cenách roku 2009 zase 10 000 korun.

problém je v tom, že zatímco první scénář je neprůchozí a vyvolal by vlnu odporu mezi obyvatelstvem, druhý scénář je celkem dobře aplikovatelný.

Pro článek v angličtině klikněte zde: http://www.valueinvesting.de/en/inflation-equity-investor-by-warren-buffett.htm

Se zlatem mám problém. Ne že by nebylo příjemné na dotek. Naopak. Mít něco kolem pěti procent aktiv ve zlatě není nic proti ničemu. Ale víc? Třeba 50%? Tady jsou moje důvody proti:

1) Zlato je přvážně drženo investory, není to technologicky zajímavý kov. Co když se všichni rozhodnou že už zlato nechtějí?

2) Říká se, že zlato nežere peníze, ale není to pravda. Především, zlato neplatí dividendu. Navíc za hlídání našeho zlata platíme bance, ve které je uloženo. Když máte svoje kulaté miláčky doma, je zase riziko, že vám je spoluobčan ukradne.

3) Co když budou nalezena nová dostupná ložiska zlata?

4) Se zlatem se špatně utíká, je vidět na rentgenu na letišti, při větším množství je i těžké. Tento druhý případ mě bohužel netrápí.

Pokud jsem vás ještě neodradil, poslední důvod je ten, že zlato bylo často konfiskováno vládami.

Ale nemyslím, že zlato je horší než papírové peníze nebo Kalouskovy dluhopisy. To tedy v žádném případě.

V Hospodářských novinách nedávno vyšla tahle nenápadná zpráva: Česká republika si poprvé půjčila ve švýcarských francích.

Co člověka napadne jako první? Koruny už nikdo nechce! Maďarští občané si brali taky půjčky v eurech, jenech, dolarech a jiných měnách. Vydělávali ale forinty a podle toho dopadli. Že by ČR bylo na dobré cestě?